Koncem roku 1944 a začátkem roku 1945 se i na Ledečsku projevují silnější projevy partyzánského hnutí. Od poloviny února se v prostoru Vickovic a Michalovic na sever od Ledče nad Sázavou zdržuje na několik týdnů štáb brigády Mistr Jan Hus s velitelem kapitánem Fominem, jejíž příslušníci o sobě dali několikrát zřetelně vědět. Dne 20. února 1945 to byl palebný přepad nákladního vlaku, později 21. února na silnici mezi Frýdnavou a Habry přepad německého auta a zastřelení významného funkcionáře NSDAP Bruno Waltera. Oba přepady provedla skupina vedená komisařem Tůmou. Husarským kouskem pak byla akce osmičlenné destrukční skupiny vedené N. Kolesnikem, která z nákladního vlaku stojícího na trati mezi Leštinou a Světlou nad Sázavou vypustila 22 cisteren nafty, benzinu a oleje.

Kromě toho se 15. prosince 1944 náhle v nočních hodinách objevila skupina Zarevo na samotě Dvorecko u Bohdanče. Podařilo se jí zajmout velitele stanice protektorátního četnictva v Bohdanči, vrchního strážmistra Jaroslava Schmiedla, který zde byl na hospodářské kontrole a který se přihlásil k Němcům. Předtím působil ve věznicích na Pankráci v Praze a v Terezíně, kde se k vězňům nechoval dobře. Další den byl na samotě Hřeben u Tunochod odsouzen k smrti a popraven.
Tato a další události vyvolaly u okupačních úřadů a jejich přisluhovačů strach a zuřivost. Proto 20. prosince 1944 byl v Ledči nad Sázavou zřízen protipartyzánský stíhací oddíl, tzv. Jagkommando, o síle 30 mužů. Jeho veliteli byli esesáci Josef Mischinger a Wilhelm Kiefer. Mischinger pocházel z Bedřichova u Jihlavy a mluvil plynně česky.

Kromě toho byla na četnických stanicích ve Zruči nad Sázavou, Bohdanči, Dolním Městě a Světlé nad Sázavou tzv. Einsatzkommanda složená z pěti četníků a jednoho velitele německé národnosti. Ledeč nad Sázavou byla již od 1. října 1942 sídlem německé policie, tzv. Schutzpolizei.
Současně s těmito opatřeními byla také na Ledečsko nasazena celá řada agentů provokatérů, kteří se předstíráním odbojové činnosti snažili proniknout do partyzánských skupin a do podzemního hnutí, a to se jim například podařilo, když provokatér pronikl do odbojové skupiny poručíka Karla Pulce.

Partyzánský výsadek na Melechově

Zalesněný kopec Melechov (715 m n. m.) patří mezi dominantní body krajiny středního Posázaví. Melechov se nachází nedaleko Ledče nad Sázavou nad přírodní rezervací Stvořidla. V roce 1945 byl kopec svědkem mimořádné události, když v tomto prostoru byl vysazen jeden z posledních sovětských výsadků na našem území. V noci z 25. na 26. března 1945 zde omylem seskočil patnáctičlenný oddíl Za Prahu vedený kapitánem sovětské armády I. I. Ivanovem. Oddíl měl být původně vysazen v lesním masívu vrchu Zbihovka poblíž osady Knížata u Kamenice nad Lipou, ale ve skutečnosti byl desant dvěma letadly Li-2 vysazen chybou navigace a posádky nad Melechovem v blízkosti obce Kouty u Ledče nad Sázavou. Výsadek byl vybavený samopaly, lehkými kulomety a granáty, neměl falešné dokumenty a působil ve vojenských uniformách.
Druhá světová válka zde probíhala tak jako jinde. Rušno v obcích okolo Melechova, zvláště v Koutech, nastalo až v závěru války. Z rozkazu partyzánského štábu Vojenské rady IV. ukrajinského frontu vzlétl oddíl nad území Čech, kde byl určen k seskoku do týlu německé armády. Oddíl měl navázat spojení s českými lidmi, především pak s ilegálními organizacemi v oblasti mezi Jindřichovým Hradcem a Pelhřimovem. Dále také mělo dojít k soustředění partyzánských a odbojových skupin pod jedno velení. Posádka letadla však omylem vysadila oddíl nad Melechovem v blízkosti obce Kouty, namísto nad původním místem určení v prostoru Kamenice nad Lipou. Ve vesnici Kouty, přímo za stavením krejčího Jaroslava Starosty dopadl Jurij Pavlovič Basov a nedaleko od něj na stráni také další čtyři partyzáni. O zbývajících deseti nikdo nevěděl. Ti seskočili na druhé straně vrchu Melechov a tak byl oddíl rozdělen. Přestože druhý den německé oddíly a skupiny protektorátních četníků pročesaly za pomoci místních obyvatel celé okolí, tak partyzány nenašly. Koutečtí občané, ale i děti prokázali velkou odvahu a pomohli partyzánům nejen jídlem, ale při prohledávání lesů také svedli německé vojáky a protektorátní policii z míst, kde se partyzáni skrývali. Skupina se poté přemístila do prostoru Kamenice nad Lipou. Na místě zůstal pouze zraněný lékař Michal Kirijev, který si při seskoku vymknul kotník. Zachránil ho Alois Pospíšil ze samoty u Trpišovic a ukrýval ho u sebe až do konce války. Obě rozdělené skupiny se postupně nočními pochody přesunuly do 50 km vzdáleného původního místa určení, kde se spojily začátkem dubna 1945.
V roce 1970 byl za účasti některých partyzánů odhalen na návsi v Koutech malý pomníček připomínající tuto událost. Také na vrcholu Melechova je malý pomníček připomínající vysazení partyzánského oddílu.

© 2022 Zručské noviny
Joomla Templates by Joomzilla.com